Zhoršení zdravotního stavu blízkého člověka může být stresující, obzvlášť pokud o něj pečujete doma. Tento článek vám pomůže zorientovat se v tom, kdy kontaktovat praktického lékaře, kdy volat pohotovost a kdy tísňovou linku.

Začněte u praktického lékaře

Hlavní osobou pro řešení zdravotních potíží je praktický lékař. Ten zná zdravotní historii pacienta, předepisuje léky a koordinuje další péči.

Co udělat:

• Předem zjistěte, kdo je aktuálně praktickým lékařem vašeho blízkého.
• Mějte po ruce jeho kontakt a ordinační hodiny.
• V případě zhoršení zdravotního stavu (únava, nevolnost, bolest, změny nálady apod.) kontaktujte praktického lékaře.

Kdy navštívit lékařskou pohotovost

Mimo ordinační hodiny praktického lékaře (večery, víkendy, svátky) je možné při zhoršení, které nesnese odklad, obrátit se na lékařskou službu první pomoci (tzv. pohotovost). Poskytuje základní vyšetření a ošetření. Není potřeba žádné doporučení. Platí se poplatek.

Lékařskou službu první pomoci využijte, pokud:

• máte obavy z náhlé změny zdraví, ale stav není akutně ohrožující
• potřebujete ošetření mimo běžnou pracovní dobu
• neslouží pro komplexní diagnostiku ani pro „druhý názor“ na zavedenou léčbu
• neslouží k řešení dlouhodobých bolestí např. zad, mírné virózy a pod

Kdy volat tísňovou linku 155 (zdravotnickou záchrannou službu)

Pokud dojde k náhlému ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví.

Pozor na váhání: Pečující mají někdy tendenci příznaky zlehčovat nebo čekat, „jestli to nepřejde“. Pokud si nejste jisti, operátor tísňové linky situaci vyhodnotí a poradí vám. Lépe volat zbytečně než pozdě.

Volejte ihned, pokud se objeví:

• Bezvědomí, náhlá zmatenost nebo akutní poruchy vědomí,
• náhlá dušnost, dušení, zjevné dýchací potíže,
• tlak nebo náhlá pálivá či svíravá bolest na hrudi (podezření na infarkt),
• náhlá porucha řeči, zraku, hybnosti, pokleslý koutek (podezření na mrtvici),
• úraz nebo pád s podezřením na vážné poranění,
• otrava léky, chemikáliemi,
• silné křečové stavy, záchvat, silná alergická reakce s otokem,
• agresivní chování ohrožující vás nebo okolí.

Důležité: volejte co nejdříve, mluvte klidně, jasně a nezavěšujte jako první.

Buďte připraveni sdělit:

• přesnou adresu a číslo domu, kde je postižený, uvést patro,
• co se stalo (fakta, ne co si myslíte)
• aktuální stav (dýchání, vědomí) – popisujte, co vidíte nebo slyšíte
• jméno a věk postiženého
• vaše jméno jako volajícího
• pokud operátor ukončí hovor, nechte telefon přístupný, může potřebovat upřesnění
• když se stav zhorší, volejte znovu 155.

Pokud můžete:

• Vyšlete někoho na ulici, aby zajistil přístupovou cestu (odemknul dveře, přivolal výtah, signalizoval přijíždějící posádce, kde přesně zastavit.
• V noci rozsviťte co nejvíce světel směrem do ulice.
• Nachystejte doklady nemocného, poslední lékařské zprávy a léky, které nemocný trvale užívá.
• Pokud došlo k otravě, připravte obaly od léků, jiných látek či jídla, jímž se postižený mohl otrávit, případně zvratky.
• Bezpečně zajistěte domácí zvířata, aby nemohla napadnout či překážet posádce.

Doporučujeme také aplikaci Záchranka - www.zachrankaapp.cz, ve které si můžete uložit zdravotní informace a operátor je uvidí při vašem zavolání.

Dalším praktickým pomocníkem je tzv. ICE karta (In Case of Emergency – v případě nouze). Ta se nejčastěji umisťuje na vnitřní stranu vstupních dveří či na lednici. Do předtištěného tiskopisu vyplňte základní zdravotní informace a kontakty na blízké osoby. V krizové situaci může pomoci záchranářům rychle zjistit důležité údaje.

Váš zájem připravit se na krizové situace je cenný – může rozhodnout o zdraví nebo o životě vašeho blízkého. Nepodceňujte prevenci, mějte důležité kontakty po ruce a nebojte se obrátit na odborníky.