Pečujete o blízkého doma a někdy si nejste jistí, kdy ještě situaci zvládnete sami a kdy už volat lékaře nebo záchranku? V tomto článku najdete přehled nejčastějších zdravotních témat v domácí péči – kdy kontaktovat praktického lékaře a kdy volat 155, jak bezpečně podávat léky, správně polohovat, předcházet dekubitům, ošetřovat rány, rozpoznat dušnost a jak řešit potíže s vyprazdňováním či bolest. Informace vycházejí z praktických příruček pro pečující, např. Ošetřovatelská příručka a Rady lékařské, které si můžete u článku stáhnout.

Nejčastější otázky pečujících na zdravotní témata

Kdy volat zdravotnickou záchrannou službu (155)

Volejte ihned 155, pokud se objeví:

• náhlá porucha vědomí nebo bezvědomí,
• úraz, zejména hlavy, silné krvácení, silná bolest
• náhlá slabost části těla, porucha řeči (podezření na mrtvici),
• silná bolest na hrudi, tlak na hrudi,
• náhlá těžká dušnost, dušení
• křeče, které nepřestávají, záchvat
• náhlé a výrazné zhoršení stavu bez jasné příčiny.

Více najdete v článku: Co dělat, když se blízkému zhorší zdravotní stav?

Podávání léků: bezpečnost především

Zásady podávání léků shrnuje Ošetřovatelská příručka (ke stažení u článku).

Na co si dát pozor:

• Podávejte léky přesně podle předpisu lékaře (forma, čas, množství, s jídle či na lačno…).
• Ani u volně prodejných léků nepřekračujte dávkování. Interakce v lékárně konzultujte.
• Zkontrolujte název, dávku a datum expirace. Prošlé léky nepoužívejte.
• Léky podávejte ve vhodné poloze, aby je nemocný mohl dobře polknout a zapít.
• Tablety nedrťte bez ověření – některé mají řízené uvolňování léčiva.
• Sledujte očekávané účinky, ale vnímejte i případné nežádoucí účinky

Při nejasnostech se obraťte na lékaře nebo lékárníka.

Bolest a její zvládání

Bolest ve stáří není „normální součástí života“a má být léčena. Nepodceňujte ji, může být příznakem jiného onemocnění. Poradit se můžete s praktickým lékařem, provede základní vyšetření, nasadí léčbu, případně odešle ke specialistovi (ambulance léčby bolesti, neurologie, ortopedie…). Cílem není „vydržet“, ale zmírnit bolest, aby byl zachován spánek i kvalita života.

Tip: Více se dočtete v článku https://www.nzip.cz/clanek/2512-bolest-co-to-je

Na co se jako pečující zaměřit:

• Sledujte změny chování (odmítání pohybu, úlevová poloha, mrzutost až deprese).
• Ptejte se na bolest a intenzitu. Nechte nemocného popsat potíže co nejpřesněji.
• Léky podávejte pravidelně podle doporučení lékaře. Kombinace s volně prodejnými analgetiky bez porady je riziková.
• Využívejte fyzikální metody (teplé či studené obklady, masáže ztuhlých svalů, pravidelný mírný pohyb…)
• Při silných bolestech u nevyléčitelných chorob lze vyhledat i specializované paliativní ambulance.  Mají komplexní přístup k tišení bolesti, odborně nastaví léčbu a vytvoří plán řešení pro zvládání případných náhlých zhoršení (průlomová bolest).
• Bolest není jen tělesná. Někteří lidé zažívají na konci života spíše existenciální utrpení (psychická, sociální, spirituální bolest).

Jak poznat dušnost

Dušnost je subjektivní pocit nedostatku vzduchu, ztíženého dýchání nebo dechové tísně. Může být klidová nebo po námaze, chronická či akutní. Je příznakem onemocnění srdce nebo plic, ale může souviset i s obezitou, chudokrevností, silnou úzkostí a alergickou reakcí.

Náhlá nově vzniklá dušnost vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc!

Varovné příznaky:

• zrychlené, mělké nebo namáhavé dýchání, sípání
• nemožnost domluvit větu bez nadechnutí,
• zapojování pomocných dýchacích svalů (sed či stoj s opíráním se pažemi),
• pocity na omdlení, modrání rtů/obličeje, neklid.

 Volejte ihned 155.

Dušení - zaskočení jídla do dýchacích cest.

• Nechte člověka kašlat. Pokud nemůže mluvit, kašlat, chytá se za hrdlo, panikaří, modrá, okamžitě volejte 155  (zapněte hlasitý odposlech, abyste měli volné ruce). Předkloňte postiženého a 5x ho prudce udeřte otevřenou dlaní mezi lopatky.
• Pokud údery nezaberou, postavte se (na lůžku klekněte) za postiženého, obejměte ho, jednu ruku sevřete v pěst, položte na pupek. Druhou rukou uchopte svou pěst, předkloňte se a prudce 5x stlačte postiženému břicho s hrudníkem dovnitř směrem k sobě a nahoru. (Pozor: nesmí se u těhotných!).
• Po úspěšném manévru následuje vypuzení sousta doprovázené zvracením.
• Pokud manévr nepomohl, střídejte 5 úderů a 5 stlačení do příjezdu záchranky.
• Pokud člověk upadne do bezvědomí, položte ho na záda a začnete s resuscitací.

Polohování a prevence dekubitů (proleženin)

Dlouhodobé ležení zvyšuje riziko vzniku proleženin a dalších komplikací. Dobře ošetřená, hydratovaná a prokrvená pokožka je vůči vzniku bolestivých otlaků odolnější.

Prevence:

• Nemocný by měl měnit polohu tak často, jak je to vzhledem k jeho zdravotnímu stavu možné. Ideálně  každé 2 hodiny přes den, v noci méně často.
• Kontrolujte kůži na rizikových místech – paty, křížová oblast, kyčle, kotníky… Tato místa preventivně měkce vypodložte nebo odlehčete (existují i speciální pomůcky) a mazejte ochranným krémem se zinkem.
• Udržujte kůži čistou, ošetřenou tělovým mlékem. Zejména v oblasti kožních záhybů (pod prsy, břicho), hýždí a genitálií  suchou (prevence opruzenin).
• Minimalizujte množství různých nepropustných podložek v lůžku. Kůže potřebuje dýchat. I pod inkontinenčními plenami ji nechte občas vyvětrat.
• Prostěradlo a ložní prádlo udržujte bez záhybů, které mohou tlačit.
• Proleženina může vzniknout nejen tlakem (ležení), ale také střižnou silou (posouvání  smýkáním do zvýšené polohy, když sklouzne níž)
• Zvažte antidekubitní pomůcky – půjčovnu kompenzačních pomůcek můžete vyhledat na https://oporadiakonie.cz/sluzby/
• Další užitečné informace: www.dekubity.eu

Zásady ošetřování ran

• Pokud máte ránu, která se nehojí nebo zhoršuje (proleženiny, bércové vředy, diabetické rány, onkologické rány), navštivte nebo informujte praktického lékaře (ránu vyfoťte).
• Pokud usoudí, že rána vyžaduje specializovanou péči, vystaví doporučení do Centra hojení ran.
• Na základě vyšetření bude navržena individuální léčebná péče a termíny dalších kontrol.
• Převazy můžete dělat doma, pokud máte vhodné hygienické podmínky a zvládnete postup dle doporučení lékaře. Pokud si nejste jistí, může vám lékař předepsat převazy sestrou agentury domácí péče.
• Tip: Užitečné informace najdete na https://www.zahojime.cz/prevence/
• Doporučujeme příručku Péče o rány v domácím prostředí od Zahojíme, z.s. (PhDr. Adéla Holubová, Ph.D., MBA a další).

Pozor na možné komplikace (špatné hojení, zánět, infekce): Sledujte změny (zarudnutí, bolest, otok, zápach, sekrece, rozmočení rány) a při zhoršení kontaktujte co nejdříve ošetřujícího lékaře.

Vyprazdňování a močové obtíže

Potíže s vyprazdňováním jsou v domácí péči velmi časté. O tématu mluvte věcně a dbejte v maximální míře na důstojnost a soukromí. Časté obtíže jsou:

• Slabost: Pokud je cesta na záchod příliš vysilující, je možné použít k lůžku wc křeslo s odnímatelnou nádobou (lidově gramofon), podložní mísu, nádobu na moč (bažant).
• Inkontinence: Samovolný únik moči nebo stolice může být fyzicky i psychicky náročný. Pomoci mohou absorpční pomůcky (vložky, kalhotky, pleny, podložky) a konzultace s lékařem, který je může předepsat.
• Retence moči (zadržení): Projevuje se nemožností plně se vymočit, silným nucením a bolestivým tlakem v podbřišku.  Můžete zkusit teplý obklad, zvuk tekoucí vody, jemnou masáž podbřišku. Retence vyžaduje co nejrychlejší lékařské řešení (vycévkování).
• Zácpa: U dlouhodobě ležících osob je častá. Jako prevence slouží lidové prostředky a projímadla na změkčení stolice. Pokud stolice chybí déle než obvykle, je vhodné situaci řešit s lékařem , který může předepsat stimulující projímadlo (tablety, kapky, čaj, čípky).
• Průjem: Základem je příjem tekutin a dieta, případně volně prodejné léky. Při déletrvajících obtížích hrozí dehydratace. Při známkách vyčerpání, křečích, krvi ve stolici, vysoké horečce kontaktujte lékaře.
• Tip: Video pro pečující od Cesty domů k vyprazdňování