Co je dobré vědět, jak se vyrovnat s proměnou a kde brát sílu

Když do života člověka vstoupí vážné onemocnění, zasáhne to nejen samotného nemocného, ale většinou je ovlivněn chod celé rodiny.

Co je demence a jak ji rozpoznat

Demence je soubor příznaků, které narušují schopnost přemýšlet, pamatovat si a fungovat v každodenním životě. Postupně dochází k poruchám emotivity, chování, logického myšlení, snížení intelektu, ztráty reálného pohledu na situaci a schopnosti samostatného žití a péče o sebe. Nejčastěji se setkáváme s Alzheimerovou nemocí, Frontotemporální demencí nebo demenci s Lewyho tělísky. Mezi další typy řadíme vaskulární a smíšené formy demence.

První příznaky bývají plíživé a nenápadné: zapomínání běžných věcí, opakované otázky, podrážděnost, potíže s orientací časem nebo výkyvy nálad. Postupem času se problémy zhoršují a zasahují do většiny oblastí života. Každé stádium se projevuje jinak a u každého probíhá trochu odlišně, proto je důležitý zcela individuální přístup a komunikaci s nemocným.

Stadia demence: Jak nemoc postupuje

1. Počáteční stadium demence (lehká demence)

Člověk může žít stále poměrně samostatně, ale začíná častěji zapomínat, zhoršuje se jeho úsudek nebo má potíže se slovní zásobou. Okolí si často všimne změn jako první. Může být provázeno slovní agresí, obviňováním, negací, depresemi. Nemocný bývá zmatený, nechápe, co se s ním děje, mívá poruchy krátkodobé paměti.

2. Stadium středně těžké demence (rozvinutá demence)

Dochází ke zhoršení paměti, orientace časem, místem a prostorem, je zasaženo logické myšlení a řeč. Nemocný ztrácí schopnost plánování, mohou se vyskytovat zrakové a sluchové halucinace, je potřeba dopomáhat s osobní hygienou, oblékáním i péčí o domácnost, připomínat příjem stravy i tekutin. Přidává se močová inkontinence, dochází ke ztrátě soběstačnosti, člověk začíná žít ve svém vlastním světě.

3. Stadium těžké demence

Jde o nejnáročnější období, člověk s demencí je plně odkázán na péči druhých. Dochází ke ztrátě komunikace i pohyblivosti, nemocný nepoznává své blízké ani sebe, sám se nenají ani nenapije. Přidávají se poruchy příjmu potravy, paměť je zbytková, vymazávají se vzpomínky z dlouhodobé paměti.

Jak se mění osobnost člověka s demencí

Jednou z nejtěžších věcí pro blízké je sledovat, jak se jejich blízký člověk mění. Může být najednou podrážděný, uzavřený nebo dokonce agresivní. To ale nejsou jeho skutečné záměry – jde o důsledek toho, jak nemoc narušuje mozkové funkce. Dříve klidný člověk může být najednou úzkostný, zmatený, nebo se zacyklí v opakovaných větách a vzpomínkách. Tyto změny bývají velmi bolestivé. Člověk s demencí často ztrácí přehled o realitě, ale stále cítí emoce – i když neví, kdo jste, může vnímat váš hlas, dotek a náladu.

Emoce pečujícího: vyčerpání, láska, vina i smutek

Péče o blízkého s demencí je během na dlouhou trať. Je vyčerpávající fyzicky i psychicky. Mnozí pečující zažívají:

• Chronickou únavu – denní i noční dohled bez možnosti si odpočinout.
• Pocity viny – „nedělám toho dost“, „měl/a bych být trpělivější“.
• Smutek – ztráta „starého“ člověka, i když je fyzicky stále přítomný.
• Izolaci – méně kontaktu s přáteli, málo času na sebe.

To vše je normální a není třeba se za tyto pocity stydět. Naopak – je důležité o nich mluvit a hledat pomoc.

Co prožívá člověk s demencí?

I když často ztrácí přehled o světě kolem sebe, stále vnímá emoce. Může mít:

• Úzkost a strach– neví, co se děje, proč jsou věci jiné.
• Zmatek a frustraci – když mu nerozumí okolí nebo sám sobě.
• Stud – z narůstající závislosti na druhých.
• Radost a vděčnost – když je někdo nablízku, usměje se, dotkne se ruky.

Empatie, trpělivost a jednoduchá slova jsou klíčová. Důležitý je i klidný tón hlasu, respekt a bezpečné prostředí. Pocit bezpečí je velmi důležitý, a proto je vhodné naučit se zvládat konfliktní situace a předcházet jim.

Co může pečujícím pomoci:

• Nezůstávejte na to sami. Využijte služby denních stacionářů, odlehčovacích služeb, poraden nebo podpůrných skupin.
• Vzdělávejte se. Existují kurzy pro pečující, které pomáhají porozumět nemoci a získat praktické rady.
• Pečujte o sebe. Vyhraďte si čas na pravidelný odpočinek, nevzdávejte se svých koníčků, zajděte si do cukrárny nebo do divadla. Podpora přátel nebo odborná psychologická pomoc nejsou luxus, ale nutnost.
• Mluvte o svých pocitech. Sdílení s ostatními pečujícími nebo terapeutem může výrazně ulevit.

Užitečné odkazy:

• www.alzheimer.cz/ - Česká alzheimerovská společnost
• www.zijemesdemenci.cz - Život s demencí: zvýšení informovanosti o rizicích, příznacích, časné detekci, možnostech prevence a léčby Alzheimerovy a jiných typů demence

Závěrem

Péče o člověka s demencí je náročná cesta. Neexistuje jediný správný způsob, jak ji zvládat, ale existuje podpora, která vám ji může ulehčit. Nezapomínejte, že v tom nejste sami.